Co jsem se v Hamburku dozvěděl o Česku?

15. 11. 2018

Hanzovní město Hamburk je velký a starý přístav – odjakživa se tu tedy potkávali lidi z celé Evropy i světa. Volba místa konání mého on-arrival semináře EVS proto byla od začátku jasná.

O tom, jak takový on-arrival seminář probíhá, už tady bylo napsáno hodně. Některé věci ale prostě nejdou sdílet slovy. Společné vaření těstovin s Italem z Ravenny, rozhovory o smyslu života vedené ve čtyřech jazycích zároveň nebo večerní řízená meditace v němčině? O tom je zbytečné psát, to se prostě musí zažít.

Co už ale za pár řádků stojí, jsou postřehy různých lidí ze všech koutů Evropy o Česku a Češích. Podařilo se mi jich za celý týden nasbírat opravdu hodně, takže se podělím o ty nejzajímavější.

Co o Česku říkali Španělé (resp. Katalánci)?

Si si, hodně mých kámošů bylo v Česku na Erasmu.

Poměrně milým překvapením bylo, že i v katalánské Gironě znají kromě Prahy i Brno a další města v Česku. A hlavně, že je mají rádi. Jsou to totiž jejich oblíbené destinace pro studijní pobyty Erasmus+. Důvodem této obliby jsou (relativně) nižší životní náklady spojené s vysokou kvalitou výuky i ostatních služeb.

Ve Španělsku (pardon, Katalánsku) evidentně dobře vědí, co to znamená poměr cena/výkon.

Co o Česku říkali Francouzi?

Jedním slovem: “rien”. Jednou větou: “Víš, my ve Francii o východní Evropě moc nemluvíme.

Což teda v boření národnostních stereotypů o arogantních Francouzích moc nepomohlo. Byli to ale fajn lidi a díky skeči Gada Elmaleha “Jak jsem začal kouřit”, muzice kapely Noir Désir a filmům s Belmondem jsme prolomili ledy a hodně se nasmáli.

Mimochodem: doufám, že si díky mně aspoň někdo z nich toho Kunderu nakonec přečte...

Co o Česku říkali Rakušani?

“Hodně lidí od nás si k vám jezdí přes hranice kupovat cigarety, protože jsou levnější.

Oproti Rakousku je u nás výrazně levněji. Proto je tam Česko oblíbeným cílem výletů za kulturou i přízemním konzumem. Rakušani na našem semináří většinou pocházeli z okolí Lince, takže měli procestované hlavně jižní Čechy a rozplývali se nad krásou Českého Krumlova i celkovou životní pohodou v naší zemi.

Společnou řeč jsme našli téměř doslova: slangové české výrazy jako kšeft nebo ksicht totiž pocházejí z rakouské němčiny. Stejně jako třeba naše půvabné brněnské slůvko lont (venkov).

Co o Česku říkali Poláci a Ukrajinci?

“Ne, že bych chtěla tvrdit, že jsi typický Čech. Ale nakonec s tebou byla fakt sranda, což tak nějak odpovídá našemu ukrajinskému stereotypu o Češích.”

Účastníci z Polska a Ukrajiny se shodli na tom, že v jejich zemích panuje obraz Čechů jakožto věčných srandistů, kteří berou věci s humorem a nadhledem. Starší generace Poláků se proto prý na Čechy dívaly trochu s despektem – jako na národ Pepíků, kteří postrádají jakoukoliv hrdost a vážnost. Později narozeným Polákům je už ale tento uvolněný přístup k životu sympatický (viz třeba knížky a články Mariuse Szczygiela).

Nakonec jsme se stejně všichni shodli, že nikdo z nás vlastně vůbec není typickým zástupcem svého národa. Koneckonců – narazili jste už někdy (kromě anekdotických knížek) na typického Čecha, Němce nebo Žida?

David

Was habe ich in Hamburg über Tschechien erfahren?

15. 11. 2018

Die Hansestadt Hamburg ist eine pulsierende Metropole mit einem großen, alten Hafen. Seit jeher treffen sich hier Menschen aus ganz Europa, aus der ganzen Welt. Deshalb fiel es mir nicht schwer, Hamburg als Ort meines On-arrival Meetings zu wählen.

Wie ein On-arrival Meeting läuft, darüber kann man auf unserem ahoj.info-Blog viel lesen. Aber manche Dinge kann man nicht so einfach mit Wörtern beschreiben. Gemeinsam mit dem Italiener aus Ravenna Pasta zu kochen, Gespräche über den Sinn des Lebens viersprachig zu führen oder eine abendliche Meditation auf Deutsch? Darüber zu schreiben erscheint mir nutzlos, weil man das einfach selbst erleben muss.

Jedoch gibt es Dinge, die sind es wert, mit euch zu teilen. Ich habe für euch viele interessante Bemerkungen gesammelt, von denen ich euch nun erzählen werde: 

Was sagten die Spanier (bzw. Katalanen) über Tschechien?

„Si si, viele meiner Freunde sind nach Tschechien auf Erasmus gegangen.”

Für mich eine angenehme Überraschung war, dass sogar die Leute aus der katalanischen Stadt Girona auch andere tschechische Städte neben Prag und Brünn kennen. Was mich aber riesig freut, ist: Sie lieben die tschechischen Städte. Sie benennen die Städte sogar als ihre beliebtesten Destination für einen erlebnisreichen Aufenthalt. Die Gründe für die Beliebtheit sind relativ niedrige Kosten bei einer hohen Qualität des Unterrichts sowie andere Dienstleistungen.

In Spanien (Entschuldigung, in Katalonien) weiß man offensichtlich, was das Verhältnis zwischen Kosten und Leistung bedeutet.

Was sagten die Franzosen über Tschechien?

Mit einem Wort: „rien”. Mit einem Satz: „Weißt du, wir in Frankreich sprechen nicht so oft über Osteuropa.”

Diese Bemerkung könnte uns leicht in unserem Vorurteil gegenüber den vermeintlich arroganten Franzosen bestärken, tut es aber nicht. Denn ich fand die Franzosen wirklich nett. Dank dem Sketch von Gad Elmaleh „Als ich begann zu rauchen”, der Musikkapelle Noir Désir oder der Filme mit Belmond ist es uns gelungen, sich näher kennenzulernen und viele Spaß zu haben.

Außerdem: Ich hoffe, dass jemand von euch dank mir ein Buch von Milan Kundera lesen wird…

Was sagten die Österreicher über Tschechien?

Viele Leute von uns fahren nach Tschechien, um billig Zigaretten zu kaufen.”

In Tschechien sind die Kosten im Vergleich zu Österreich deutlich niedriger. Deshalb ist Tschechien ein beliebtes Reiseziel. Neben den niedrigen Kosten für Konsum und Dienstleistung lockt auch die tschechische Kultur. Da die Österreicher, die an dem On-arrival Meeting teilnahmen, überwiegend aus der Umgebung von Linz kamen, kannten sie bereits die Schönheiten Südböhmens. Allen voran die Perle Krumau und das tschechische Savoir vivre.

Eine gemeinsame Sprache fanden wir zudem fast wörtlich: Die tschechischen Slangwörter wie kšeft oder ksicht stammen nämlich aus dem österreichen Deutschen. Genauso wie unserer anmutiges Wort aus Brünn lont (das Land).

Was sagten die Polen und die Ukrainer über Tschechien?

„Ich will nicht sagen, dass du ein typischer Tscheche bist. Aber es war wirklich lustig mit dir. Damit entsprichst du dem ukrainischen Stereotyp eines klassischen Tschechen, nämlich lustig und gesellig zu sein in allen Lebenslagen.“

Die Teilnehmer aus Polen und aus der Ukraine stimmten überein, dass Tschechen für ewige Witzbolde gehalten werden, die alles mit Abstand und Humor betrachten. Deshalb betrachtet die ältere Generation die Tschechen ein bisschen von oben herab – einfach als Pepíci, denen es an Stolz und Ernst mangelt. Wiederum den Polen, die später geboren wurden, ist diese positive Einstellung zum Leben sympathisch (hierzu empfehlenswert sind Bücher und Artikel von Marius Szczygiel).

Am Ende unseres Meetings in Hamburg sind wir überein gekommen, dass niemand von uns ein typischer Vertreter seines Heimatlandes ist. Schließlich und endlich – habt ihr schon einmal (außer in anekdotischen Büchern) einen typischen Tschechen, Deutschen oder Juden getroffen?

David

Ahoj.info interview Ahoj.info Interview Stipendia Stipendien Čeština Tschechisch Cestování Reisen Semináře Seminare Kultura Kultur Studium Studium Blog Blog News News Stáže & práce Praktikum & Arbeit Němčina Deutsch Dobrovolnictví Freiwilliges Engagement