Reunion v Řeznu

6. 3. 2019


V pondělí 4. března jsem měla tu čest tady v Řeznu přivítat vzácnou návštěvu. A ne jen jednu. Poznaly jsme se ve Výmaru na našem On-arrival setkání. To bylo před čtyřmi měsíci. Poté jsme se znovu setkaly v Norimberku na vánočních trzích a začátkem března se nám již podruhé podařilo se znovu setkat. Při té přiležitosti jsem s nimi vedla krátky rozhovor, který si nyní můžete přečíst a dozvědět se více o jejich dosavadních zážitcích a zkušenostech.

Pro začátek – můžete se nám prosím krátce představit?

A.: Jmenuji se Anna Körösparti. Je mi 19 let a pocházím z Maďarska, Pécs.
M.: Jmenuji se Malorie Compeyron. Pocházím z Francie a narodila jsem se ve městě Beauzac. Je mi 22 let.

A nyní k vaší dobrovolné službě. Kdy vám začala a končí a kde přesně pracujete?

A.: Obě bydlíme spolu v jednom bytě v Bad Wurzach (malé lázeňské město v Horním Švábsku, Bádensko-Württembersko).
M.: V Bad Wurzach jsme od začátku října do konce července.

Kde pracujete a jak vypadá váš pracovní den?

A.: Pracujeme na gymnáziu Salvator Kolleg. V pondělí dopoledne jsem v knihovně. Odpoledne když už jsou žáci hotoví se svými domácími úkoly, hraju s nimi a Malorie různé hry, třeba společenské hry nebo karty. Další dny pomáham dětem při vyučování, například když si neví rady, jak úlohu vyřešit (žáci jsou ve věku od 11 do 13 let) nebo vedu vyučování společně s další učitelkou. Během obědní pauzy musím dávat pozor a hlídat děti.
M.: V pondělí odpoledne jsem s Annou v knihovně. Mimo to ale pomáham při vyučování francouzštiny a fyziky. Jednou týdně chodím s dětmi na hudební vyučování, kde společně vyrábíme kostýmy na představení. Stejně jako Anna musím během obědní pauzy dávat pozor na děti, ale to dělám jen o čtvrtcích. A nakonec ještě dvě hodiny týdně doučuju francouzštinu.

Co jste dělali před vaší dobrovolnou službou?

A.: Já jsem odmaturovala a poté jsem nevěděla, co bych mohla dělat dál. Ale můj bratr dříve dělal dobrovolnou službu, a tak mě napadlo, že bych to taky mohla zkusit.
M.: Já jsem studovala na vysoké – stavební inženýrství a územní plánování. Po dobrovolném roce mi ještě zbývá jeden rok studia.

Jaká je vaše nejlepší vzpomínka z našeho On-arrival setkání?

A.: Asi ten poslední večer, kdy jsme pořádali karaoke party. Zároveň mi ale v ten večer bylo trochu smutno, protože jsme nevěděli, jestli se ještě shledáme. No jo, ale evidentně to nebyl náš poslední společně strávený večer, protože teď tu jsme s Tebou v Řeznu.
M.: Pro mě to je to poslední ráno. Když jsme všichni seděli v kolečku a říkali si, co byl náš highlight týdne a poté když jsme si navzájem psali krátké dopisy.

Za tu dobu, co jste v Německu, už jste stihly navštívit celkem hodně míst. Které místo se vám zatím líbilo nejvíce?

A. a M.: Lindau (velké okresní město v jižním Německu , nachází se na východním pobřeží  u Bodamského jezera na hranicích NěmeckaRakouska–Švýcarska). Jely jsme tam na konci listopadu společně s Nicoletou a Agnese (obě jsou také dobrovolnice, s kterými jsem byla ve Výmaru). Aniž bychom to věděly dopředu, tak přesně v den, kdy jsme přijely, tam začaly vánoční trhy, takže to bylo moc pěkné.

Jak se vám líbí v Řeznu?

A. a M.: Je to tu moc pěkné, až na to počasí (pršelo). Je to tu rozhodně větší než u nás v Bad Wurzach (smějí se – Bad Wurzach má okolo 14 600 obyvatel).

Která města byste ještě chtěly navštívit?

A.: Mnichov. Tam jedeme hned zítra odtud z Řezna a zůstávame tam u bratra Malorie. Kromě toho chci ještě někdy jet do Hamburku.
M.: Já bych taky chtěla ještě navštívit Hamburk, ale to už možná nestihnu během dobrovolný služby. Ale obecně bych ráda procestovala více sever Německa.

Co vám bude po vaší dobrovolné službě chybět nejvíce?

A.: Asi náš byt, kde mám svůj vlastní pokoj. Pak samozřejmě lidi, které jsem tu poznala. A taky někteří žáci, ale ne všichni… jen někteří.
M.: Ten volný čas, který tu máme. A asi i pivo.

Které pivo?

M.: Pšeničné.

Děkuju vám mnohokrát. Bylo to s vámi skvělé a jste vždycky tady v Řeznu srdečně vítány. Věřím, že se ještě uvidíme. Do té doby – mějte se hezky.

Tami

Reunion in Regensburg

6. 3. 2019


Am Montag, den 4. März hatte ich die Ehre  hier in Regensburg zwei Mädels zu Besuch zu haben. Wir haben uns in Weimar an unserem On-arrival Meeting kennengelernt. Das war vor 4 Monaten. Danach trafen wir uns wieder in Nürnberg  am Weihnachtsmarkt und Anfang März ist es uns zum zweiten mal gelungen, uns nochmal zu treffen. Daher habe ich mit ihnen ein kleines Interview geführt und jetzt könnt ihr mehr über ihre Erfahrungen durchlesen.

Zu Beginn – könnt ihr euch bitte kurz vorstellen?

A.: Ich heiße Anna Körösparti. Ich bin 19 Jahre alt und ich komme aus Ungarn, Pécs.
M.: Ich heiße Malorie Compeyron. Ich komme aus Frankreich und ich bin in Beauzac geboren. Ich bin 22 Jahre alt.

Jetzt zu eurem Freiwilligendienst. Seit wann und bis wann seid ihr in Deutschland und wo macht ihr euren Freiwilligendienst?

A.: Wir beide wohnen zusammen in einer Wohnung in Bad Wurzach (eine kleine Kurstadt in Oberschwaben).
M.: In Bad Wurzach sind wir seit Anfang Oktober und der Freiwilligendienst endet Ende Juli.

Wo arbeitet ihr und wie ist euer Arbeitstag gestaltet?

A.: Wir arbeiten an dem Gymnasium Salvator Kolleg.  Montags am Vormittag bin ich in der Bibliothek. Am Nachmittag, wenn Schüler schon mit den Hausaufgaben fertig sind, spielen ich mit ihnen, und auch mit Malorie, verschiedene Spiele, z. B. Gesselschaftsspiele oder Kartenspiele. An anderen Tagen helfe ich bei Kursunterricht und ich helfe den Kindern, wenn sie nicht wissen, wie sie die Aufgaben lösen können (die Kinder sind zwischen 11 und 13 Jahre alt) oder manchmal führe ich den Unterricht zusammen mit einer Lehrerin durch. Während der Mittagspausen muss ich auf die Kinder aufpassen.
M.: Montags am Nachmittag bin ich mit Anna  in der Bibliothek. Darüber hinaus helfe ich bei Französisch-, und Physikunterrischt. Einmal in der Woche gehe ich mit den Kindern zum Musikunterricht, wo wir Kostüme für eine Vorstellung basteln und herstellen. Wie Anna muss ich auch während der Mittagspause auf die Kinder aufpassen, aber das ist nur Donnerstags. Und dann gebe ich noch dazu zwei Stunden pro Woche französischen Unterricht.

Was habt ihr vor dem Freiwilligendienst gemacht?

A.: Ich habe mein Abitur fertig gemacht und danach wusste ich nicht, was ich weiter machen soll. Aber mein Bruder hat früher einen Freiwilligendienst gemacht und deswegen ist es mir eingefallen, dass ich es auch machen könnte.
M.: Ich habe an der Uni studiert – Bauingenieur und Stadtplanung. Nach dem Freiwilligendienst muss ich noch ein Jahr studieren und dann bin ich mit dem Studium fertig.

Was ist euere beste Erinnerung von unserem On-arrival Meeting?

A.: Vielleicht der letzte Abend als wir die Karaoke-Party organisiert haben. Aber dann war es auch ein bisschen traurig, weil wir nicht wussten, ob wir uns noch treffen werden.  Aber ja, offensichtlich war es für uns nicht der letzte Abend, weil wir jetzt mit dir hier in Regensburg sind.
M.: Für mich war es der letzte Morgen. Als wir noch eine Runde hatten und sagten, was für uns die Highlights der Woche waren und danach als wir uns gegenseitig kurze Briefe geschrieben haben.

Ihr habt schon ziemlich viele Orte hier in Deutschland besucht. Was findet ihr soweit einen der schönsten Orte in Deutschland?

A. und M.: Lindau (eine Große Kreisstadt, liegt am östlichen Ufer des Bodensees im Dreiländereck Deutschland–Österreich–Schweiz). Wir sind dort Ende November zusammen mit Nicoleta und Agnese (beide sind auch Freiwillgen, mit denen ich in Weimar war) hin gefahren. Zufällig hat an diesem Tag der Weihnachtsmarkt dort angefangen, also es war sehr schön.

Wie gefällt es euch in Regensburg?

A. und M.: Es ist sehr schön, aber leider ist das Wetter nicht so gut (es hat geregnet). Es ist bestimmt größer als Bad Wurzach (sie lachen – Bad Wurzach hat ungefähr 14 600 Einwohner).

Welche Städte möchtet ihr noch besuchen?

A.: München. Dahin fahren wir morgen von Regensburg aus und wir bleiben dort bei dem Bruder von Malorie. Außerdem will ich noch Hamburg besuchen.
M.: Ich möchte auch noch Hamburg besuchen, aber das schaffe ich vielleicht nicht während des Freiwilligendients. Aber allgemein will ich Norddeutschland mehr durchreisen.

Was werdet ihr nach dem Freiwilligendienst vermissen?

A.: Vielleicht meine Wohnung, wo ich ein eigenes Zimmer habe.  Natürlich die Leute, die ich hier kennengelernt habe und einige Schüler…  nicht alle, sondern nur einige Schüler.
M.: Die Freizeit, die ich hier habe. Und vielleicht auch das Bier.

Welches Bier?
M.:
Weizenbier.

Vielen Dank, Mädels. Es war mit euch wunderschön und ihr seid immer hier in Regensburg herzlich willkommen. Ich glaube, dass wir uns noch treffen werden. Bis dahin – macht´s gut.

Tami

Stáže & práce Praktikum & Arbeit Stipendia Stipendien News News Studium Studium Čeština Tschechisch Kultura Kultur Ahoj.info interview Ahoj.info Interview Semináře Seminare Cestování Reisen Němčina Deutsch Dobrovolnictví Freiwilliges Engagement Blog Blog