„Pro dobrotu na žebrotu“
Přísloví a rčení bývají v běžné komunikaci používána celkem často. Člověk je použije bezmyšlenkovitě a skrytý, někdy i mnohznačný smysl zůstává často upozaděný. Teď, když se učím nový jazyk, jsem pozornější vůči projevům běné komunikace, a tak jsem se začala podivovat jednomu českému přísloví „Pro dobrotu na žebrotu.“ Přibližně se to dá přeložit „Kdo činí dobro, stane se žebrákem,“ takže v přeneseném smyslu něco jako: Kdo činí dobro, je využívá a nakonec zůstane chudý a sám. V extrémním protikladu stojí v němčině běžné rčení „Každý den dobrý skutek,“ vytvořen zakladatelem skautského hnutí Badenem-Powellem. Rovněž rčení „Když se usměješ na svět, svět se usměje na Tebe,“ tudíž všudypřítomná „karma,“ nebo jak řekl Justin Timberlake „What goes around comes around.“ Když jsem se podivovala zmiňovanému českému rčení, vzpomněla jsem si na jeden článek odkazující na studii, která uvádí, že lidé s obecně pozitivní a sociálně přátelskou osobností jsou náchylnější k negativním finančním a ekonomickým výsledkům jejich jednání. Nehledě na to, jestli je tento průzkum pravdivý, napadlo mě k tomu slovo „dobročlověk,“ které je v němčině negativně vnímano a dokonce v roce 2015 bylo zvoleno nevhodným slovem roku. Označení je často používáno jako opovržlivá výčitka, která zesměšňuje ochotu pomoci, vnímá ji jako naivní a hloupou, nebo zlehčuje světu cizí syndrom pomocníka.
Mínění, že „příliš milí“ lidé jsou využíváni, má mnoho zastánců, i přesto se může nad ním zamyslet. Dělá nás egoistické jednání šťastnějšími? Jsme spokojenějšími lidmi, když hledáme jen náš vlastní prospěch? Má odpověd nato zní: více Rawls¹, málo Darwin²!
¹„Řetěz je jen tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek" ²„survival of the fittest“
